Svůj život bychom měli žít plnohodnotně – tak, abychom nelitovali, když pro nás přijde ta zubatá s kosou. Každý den bychom měli žít tak, jak si představujeme, neměli bychom žít ve stereotypu, měli bychom žít tak, jak uznáme za vhodné. Teprve pak budeme šťastní a spokojení. A přesně takovým šťastným a spokojeným člověkem je i pan Alois Liberda, který se letos dožil svého stého jubilea.
V dnešním hektickém světě lidé umírají velice mladí. Proto dožít se stovky – to je, panečku, něco! Mnoho z nás chce žít věčně, ale bohužel umíráme příliš brzy. Žít věčně je asi přání, které nejde splnit. Ovšem pokud si budeme přát žít sto let, tak to může vyjít. Svědkem je toho i pan Alois Liberda, který se sám zapsal do kroniky města Frýdek-Místek jako stoletý muž.
Život, který měl smysl a grády
Město Frýdek-Místek má už dalšího stoletého obyvatele. Rok co rok chodí primátor Michal Pobucký za nejstarší občankou Annou Mazurovou, které je dnes už úctyhodných 106 let. Nyní bude kráčet s blahopřáním pevného zdraví i za panem Aloisem, protože i ten se nyní může pyšnit trojciferným věkem.
Pan Alois, i kdyby měl příští den odejít na věčnost, žije život, který má smysl a který má grády. Ještě totiž v 87 letech vyšel nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd – Lysou horu, a to je vážně skvělé!
Pár informací o stoletém Aloisovi:
Pan Alois Liberda se vyučil jako krejčí a v tomto oboru se dostal tak daleko, že byl velice vyhledávaný. Byl jeden z mála, který totiž v jeho době byl schopný kvalitně ušít saka na míru. Kromě toho byl jedním ze zakládajících členů Klubu přátel Lysé hory, proto se nemůžeme ani divit, že ještě takřka ve svých devadesáti letech tento nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd vyšel.
Kromě lezení po horách miloval procházky z pejskem a chodil celý život po schodech, protože bydlel v nejvyšším patře domu bez výtahu. Možná právě jeho kondice může za to, že se dožívá takových fantastických let!
