Zámek v Dolních Domaslavicích dnes nenajdete: nevelký klasicistní zámeček z roku 1804 byl před napuštěním Žermanické přehrady zbořen a jeho místo pohltila voda. Postavil ho rytíř Jiří Ohm Janušovský z Vyšehradu jako sídlo majitelů dolnodomaslavického panství. Stál nad pravým břehem říčky Lučiny, nedaleko hranice s Horními Soběšovicemi. Podobu zámku a dvora zachytily dobové fotografie a vzpomínky rodáka Jana Skarky.
Zámek v kostce
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Postaven | 1804, rytíř Jiří Ohm Janušovský z Vyšehradu |
| Sloh | klasicistní s empírovými prvky |
| Poloha | nad pravým břehem Lučiny, u hranice s Horními Soběšovicemi |
| Zanikl | zbořen před napuštěním přehrady, podle obecní historie v roce 1957 |
| Dnes | místo leží pod hladinou Žermanické přehrady |
Jak zámek vypadal
Šlo o jednoduchou obdélnou přízemní stavbu s vysokou mansardovou střechou s vikýři. Průčelí do dvora mělo sedm os a uprostřed patrový rizalit s bohatou štukovou výzdobou, pilastry a okny ve zdobených šambránách. Nad hlavním vchodem byl erb Janušovských s letopočtem stavby. Podobný, ale nezdobený rizalit byl i na straně do zahrady, kde přístavek vedl ven. Zámek tvořil jihovýchodní část patrně staršího dvora.
Dvůr podle Jana Skarky
Domaslavický písmák Jan Skarka popsal zámek z počátku 20. století spíš jako zemanský statek než panské sídlo; důraz ležel na hospodářských budovách. Areál tvořil čtverec: v přízemí zámku byla kancelář, kuchyně s pecí na chleba a pokoj pro hosty, v podkroví panská světnice, ložnice a sýpky. Malý sklep s trychtýřovým okénkem sloužil za roboty i jako vězení. Kolem dvora stál lihovar, volárna, chlévy, kočárovna, kovárna, konírna a stodoly.
Zahrada a voda
Před zámkem byla okrasná zahrádka s chodníčky vysypanými struskou, keři a květinami, za živým plotem bazén s vodotryskem. Voda do zámku tekla dřevěným potrubím z návrší zvaného Kympa, do stájí vedl druhý vodovod z rybníka Stovki. Pro deputátníky stály poblíž čtyři domky po čtyřech světnicích; každá rodina měla jen jednu místnost a chlívek pro kozu a vepře.
Osud zámku
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1804 | stavba zámku |
| 1903 | zámek kupuje statkář Jan Slanina |
| po 1918 | Slanina zřizuje v hospodářských budovách zázemí pro autobusovou linku do Vítkovic |
| po 1945 | majetek ČSAD, úprava na garáže |
| 1951 | zamítnut příspěvek na údržbu |
| 1951 až 1957 | krátce zařízení staveniště přehrady, pak zbořen |
Stránka o historii obce uvádí jako majitele zbytkového statku Jana Slaninu od roku 1912, stránka o zámku rok koupě 1903. Autobusová linka z obce do Vítkovic podle přehledu významných dat začala jezdit 1. září 1930.
Janušovští z Vyšehradu
Rytíři Janušovští drželi Dolní Domaslavice delší dobu; po sobě následovali Jiřík, Karel a Jiří. Jiří Janušovský postavil zámek. Po nich přešlo panství na měšťanské podnikatele a pak bylo rozparcelováno. Širší kontext shrnuje článek o historii Dolních Domaslavic; zámek v sousední obci popisuje profil zámku v Horních Domaslavicích.
Časté dotazy
Kdo zámek koupil na počátku 20. století?
Statkář Jan Slanina, podle stránky o zámku v roce 1903.
Stojí zámek v Dolních Domaslavicích?
Ne. Byl zbořen před napuštěním Žermanické přehrady a jeho místo je pod vodou.
Kdo zámek postavil?
Rytíř Jiří Ohm Janušovský z Vyšehradu v roce 1804.
Kde zámek stál?
Nad pravým břehem říčky Lučiny, nedaleko hranice s Horními Soběšovicemi.
K čemu zámek sloužil naposledy?
Po roce 1945 patřil ČSAD a sloužil jako garáže, krátce i jako zařízení staveniště přehrady.
Jak zámek vypadal?
Přízemní klasicistní stavba s mansardovou střechou a zdobeným patrovým rizalitem uprostřed průčelí.
Kam dál
Co všechno zatopila přehrada, popisuje článek o stavbě přehrady a zatopeném centru, celou obec průvodce Dolními Domaslavicemi.
Aktualizováno: 11. 9. 2026
Zdroje: obec Dolní Domaslavice, stránky Zámek (popis, osud, vzpomínky Jana Skarky), Pohledy do historie obce a Významná data. Ověřeno 11. 9. 2026.
