Přádelna bratří Neumannů: příběh budovy, které se říká Osmička

Co je dobré vědět předem

• Jméno je z čísla závodu. Po znárodnění dostala přádelna uvnitř textilního podniku číslo 08. Ve městě se textilky rozlišovaly čísly závodů, a tak se z osmičky stala Osmička.
• Postavili ji Neumannové, ne Slezan. Slezan je až poválečné jméno. Budovu nechali postavit bratři Julius a Leopold Neumannové, kteří ve Frýdku podnikali v textilu už od roku 1868.
• Je to průmyslová secese, ne funkcionalismus. Přádelna má zdobné římsy a svislé pilastry, tedy výzdobu, kterou by pozdější tovární architektura neřešila. Právě to z ní dělá zajímavý objekt.
• Majitelé o ni přišli dvakrát. Nejdřív za okupace konfiskací a nucenou nacistickou správou, pak po válce znárodněním. Textilní výroba pod jejich jménem se už neobnovila.
• Není chráněná jako kulturní památka. Přes svou hodnotu není budova zapsaná mezi kulturními památkami. Její zachování tedy nestálo na památkové ochraně, ale na tom, že se pro ni nakonec našlo využití.

Obsah stránky

• Jak se z Frýdku stalo textilní město
• Přádelna z let 1889 a 1890
• Co se s továrnou stalo za okupace
• Znárodnění a vznik Osmičky
• Jak textilní éra skončila
• Proč není budova kulturní památkou
• Co je v budově dnes
• Časté dotazy

postavena 1889 a 1890bratři Julius a Leopold Neumannoviprůmyslová secesezávod 08 národního podniku Slezanúpadek Slezanu 2008není kulturní památka

Jak se z Frýdku stalo textilní město

Textilní tradice Frýdku-Místku je starší, než by člověk podle dnešní podoby města čekal. První textilka vznikla ve Frýdku už v roce 1832 a založil ji frýdecký Žid Josef Munk.

Další přišly v šedesátých letech 19. století. Zakládali je z velké části židovští podnikatelé, mezi nimi Filip Landsberger a Alois Lemberger, později také bratři Neumannové; z nežidovských podnikatelů se v tom výčtu objevuje Jan Elzer.

Bratři Julius a Leopold Neumannové začali ve městě podnikat v textilu v roce 1868. Přádelna, o které je řeč, tedy nebyla jejich prvním krokem, ale výsledkem dvou desetiletí, kdy se firma rozrostla natolik, že potřebovala vlastní velký provoz.

Přádelna z let 1889 a 1890

Vlastní budovu strojní přádelny nechali Neumannové postavit na konci osmdesátých let 19. století; jako rok dokončení se uvádí 1890. Jako autor návrhu se uvádí švýcarský architekt a inženýr Sequin Bronner z Rüti, tedy z oblasti, která byla v té době evropským centrem výroby textilních strojů.

Šlo o dvoupatrovou budovu strojní přádelny s vlastní parní elektrárnou. To je pro pochopení stavby podstatné: továrna nebyla napojená na síť, ale vyráběla si energii sama, a tomu odpovídá i tovární komín, který u areálu stojí dodnes.

Co je na budově architektonicky zajímavé

Přádelna je stavěná ve stylu průmyslové secese, což je u tovární architektury méně obvyklé. Konkrétně jde o tyhle prvky:

• Zdobné římsy členící fasádu vodorovně, u čistě účelové stavby zbytečné.
• Svislé pilastry se zdůrazněnými patkami a hlavicemi, které fasádě dávají rytmus.
• Režné zdivo ve dvou odstínech, takže výzdoba je z materiálu samotného, ne z omítky.
• Vnitřní ocelové konstrukce, které umožnily velké otevřené haly bez lesa podpěr.

Kombinace účelové haly a zdobené fasády je pro průmyslovou secesi typická. Továrna se tehdy chápala i jako reprezentace firmy, ne jen jako výrobní hala, a majitelé do vzhledu investovali.

Co se s továrnou stalo za okupace

Neumannové byli židovská rodina, a to rozhodlo o osudu podniku. Za okupace Československa byl podnik zkonfiskován a provozován pod nucenou nacistickou správou.

Výroba tím neskončila, jen se změnil ten, kdo z ní měl užitek. Textilní provozy byly pro válečnou ekonomiku potřebné, takže továrna běžela dál, zatímco její majitelé o ni přišli.

Po válce se vlastnictví do rukou rodiny nevrátilo. Následovalo znárodnění, které převedlo podnik na stát, takže konfiskace za okupace fakticky znamenala definitivní konec soukromého vlastnictví přádelny.

Znárodnění a vznik Osmičky

V roce 1946 vznikl znárodněním čtyř největších frýdecko-místeckých textilek národní podnik Slezské bavlnářské závody. Neumannova přádelna byla jednou z nich.

Uvnitř podniku dostal každý provoz své číslo. Přádelna na Staroměstské dostala číslo 08. A protože textilek bylo ve městě víc a lidé je mezi sebou museli nějak rozlišovat, začalo se o jednotlivých závodech mluvit právě čísly.

Pod jménem Slezan pak podnik fungoval celá desetiletí a byl jedním z největších zaměstnavatelů ve městě. Textil držel Frýdek-Místek prakticky celé 20. století.

Jak textilní éra skončila

Po roce 1989 přišla privatizace. V roce 1990 založil Fond národního majetku společnost SLEZAN Frýdek-Místek a. s. jako přímého nástupce Slezských bavlnářských závodů.

Devadesátá léta a začátek nového století byly pro české bavlnářství sestupné: levná dovozová konfekce, ztráta východních trhů a zastaralé strojní vybavení. V roce 2008 vyhlásil podnik úpadek.

Tím skončila výroba, ale budovy zůstaly. Ve Frýdku-Místku po textilu zbyla řada rozsáhlých areálů uvnitř města, které se špatně využívají, špatně prodávají a jejichž demolice by byla drahá. Osmička byla jedním z nich a řadu let chátrala.

Proč není budova kulturní památkou

Přádelna bratří Neumannů není zapsaná mezi kulturními památkami. To může překvapit, protože bývá popisovaná jako unikátní doklad průmyslové éry a jako architektonicky hodnotná stavba.

Průmyslové dědictví se ale u nás začalo brát vážně relativně pozdě. Zatímco kostely a zámky byly chráněné dávno, továrny se dlouho vnímaly jako běžné stavby bez památkové hodnoty, a tak řada z nich zmizela dřív, než se o jejich ochraně vůbec začalo uvažovat.

Praktický důsledek je dvojí. Bez památkové ochrany nemá vlastník omezení, jak s budovou nakládat, takže ji mohl bez schvalování zbourat. Zároveň to ale znamenalo, že přestavba na kulturní areál nenarazila na památkové požadavky a šla rychleji.

Co je v budově dnes

Od 1. května 2026 funguje v areálu kulturní a komunitní centrum Nová Osmička. Jméno navazuje na to staré a jen k němu přidává přívlastek.

Z továrny se stal areál s hlavním pódiem, letním kinem pod původním komínem, sportovní halou, gastro zónou a dobrodružným hřištěm. Industriální ráz se nezakrýval, naopak se využívá jako kulisa pro výstavy a instalace.

Je to zatím největší případ ve městě, kdy se z textilního brownfieldu stalo veřejně přístupné místo. Co konkrétně v areálu najdete a jaký program tam běží, rozebírá samostatný článek o dnešním areálu.

Časté dotazy

Kdo postavil přádelnu ve Frýdku?

Bratři Julius a Leopold Neumannové, židovští podnikatelé, kteří ve Frýdku podnikali v textilním průmyslu od roku 1868. Vlastní budovu strojní přádelny nechali postavit na konci osmdesátých let 19. století.

Z jakého roku přádelna je?

Jako rok dokončení se uvádí 1890, stavba je datovaná do let 1889 a 1890.

Kdo byl architektem přádelny?

Jako autor návrhu se uvádí švýcarský architekt a inženýr Sequin Bronner z Rüti. Švýcarské Rüti bylo v té době jedním z center evropské výroby textilních strojů.

Proč se budově říká Osmička?

Podle čísla závodu. Po znárodnění v roce 1946 byla přádelna začleněná do národního podniku, ze kterého se stal Slezan, a dostala uvnitř něj číslo 08. Označení se ve městě vžilo do běžné mluvy.

Je přádelna bratří Neumannů kulturní památkou?

Není. Přestože je hodnocená jako doklad průmyslové secesní architektury a jako unikátní stopa průmyslové éry, mezi kulturní památky zapsaná není.

Co se v přádelně vyrábělo?

Šlo o strojní přádelnu, tedy provoz na zpracování bavlny na přízi. Součástí budovy byla vlastní parní elektrárna, která továrnu poháněla.

Kdy skončila textilní výroba?

Podnik SLEZAN Frýdek-Místek a. s., který v roce 1990 založil Fond národního majetku jako nástupce Slezských bavlnářských závodů, vyhlásil v roce 2008 úpadek. Tím skončila i éra velké textilní výroby ve městě.

Co je v budově dnes?

Od 1. května 2026 v areálu funguje kulturní a komunitní centrum Nová Osmička s letním kinem, hlavním pódiem, sportovní halou, gastro zónou a dobrodružným hřištěm.

Aktualizováno: 16. 8. 2026

Zdroje: Wikipedie, msstavby.cz, Frýdecko-místecký deník, frydekmistek.cz, Turistické informační centrum Frýdek-Místek.