Hráz Žermanické přehrady je technickou dominantou Žermanic a zároveň jediná část vodního díla, která leží na katastru obce. Sama vodní plocha už patří Lučině, Dolním Domaslavicím a Soběšovicím. Betonovou tížnou hráz postavilo Povodí Odry v letech 1951 až 1957 kvůli provozní vodě pro ostravský průmysl. Přes korunu hráze vede modrá turistická značka i cyklotrasa 6005, takže je průchozí a je z ní výhled na nádrž i na Beskydy. Pod hrází pracuje malá vodní elektrárna a pstruhová líheň.
Parametry vodního díla
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Tok | Lučina, profil hráze v km 25,0 |
| Výstavba | 1951 až 1957 |
| Typ hráze | betonová tížná |
| Délka v koruně | 502 m podle Povodí Odry |
| Výška hráze | 32 m podle Povodí Odry |
| Spotřeba betonu | 116 600 m³ |
| Zatopená plocha | 248 ha |
| Celkový objem | 25,3 mil. m³ |
| Plocha povodí | 45,5 km² |
Záplava měří 5,5 kilometru na délku a 2,2 kilometru na šířku, zaručený odtok pod hráz je 1 m³ za sekundu. Hráz je založená ve složitých geologických poměrech, proto se pravidelně měří posuny a konsolidace podloží.
Rozpor v rozměrech hráze
U délky a výšky hráze se zdroje rozcházejí. Povodí Odry jako správce uvádí 502 metrů a 32 metrů, obecní web Žermanic naopak 314 metrů a 38 metrů a tento údaj přebírají další weby. Turistické portály uvádějí zhruba 500 metrů a 32 metrů, což je blízko údaji správce. V článku držíme čísla Povodí Odry. Shodné jsou naopak spotřeba betonu, zatopená plocha i objem nádrže. Rozdíl může vznikat měřením různých částí hráze.
Proč přehrada vznikla
Nádrž měla dodávat provozní vodu ostravské Nové huti a Biocelu Paskov, nadlepšovat průtoky pod hrází, vyrábět elektřinu a sloužit rekreaci. Vodnost samotné Lučiny na to ale nestačila, proto byl v roce 1959 dokončen převod vody z řeky Morávky do nádrže. Voda tedy do Žermanic teče i z Beskyd. Přivaděč je dodnes součástí rybářského revíru Lučina 3. Stavba přehrady zatopila historické centrum Soběšovic a dala vzniknout nové obci Lučina.
Elektrárna a líheň pod hrází
Pod hrází stojí malá vodní elektrárna Povodí Odry o výkonu 140 kW s roční výrobou kolem 0,62 GWh. V únoru 2024 začala její renovace, po které mají místo dvou turbín pracovat tři; zda je hotová, správce nezveřejnil. Vedle elektrárny je pstruhová líheň a odchovna s prodejnou ryb na adrese Žermanice 93, kterou popisuje profil pstruhové líhně Žermanice. Prodej běží sezónně od dubna do listopadu ve středu a v pátek.
Hráz jako vyhlídka
Přes korunu hráze vede modře značená turistická trasa a cyklotrasa 6005 z Frýdku-Místku, takže je hráz běžně přístupná pěšky i na kole. Z koruny je vidět celá vodní plocha, za dobré viditelnosti Lysá hora a na druhou stranu Havířov a Ostravská pánev. U hráze je parkoviště, od kterého se počítá staničení nové cyklostezky kolem přehrady. Okruh kolem vody popisuje profil cyklostezky kolem Žermanické přehrady.
Co u hráze platí za pravidla
Kolem vodních děl platí zákonná omezení. Rybáři se nesmějí přiblížit k lovu na sto metrů od hráze a lovit se nesmí ani z mostů. Na nádrži nejsou plošně zakázaná plavidla se spalovacím motorem, do 25 metrů od břehu, hráze nebo vyznačeného koupacího prostoru ale smějí plout jen ve výtlačném režimu a při povodňových stupních je plavba zakázaná. Rybaření shrnuje článek o rybaření na Žermanické přehradě.
Koupání patří sousedům
Hygienická stanice sleduje na nádrži tři koupací místa, a to u Lučiny, Soběšovic a Dolních Domaslavic. V Žermanicích žádné koupací místo ani pláž nejsou, protože obci patří jen hráz a okolí lomu. V obci není ani kemp, půjčovna lodí nebo občerstvení u vody; všechna tato zázemí jsou na protějších březích. Obec sama se označuje za vstupní místo do rekreační oblasti přehrady. Kempy a pláže popisuje článek o tom, co vidět v Žermanicích.
Žermanický lom u hráze
Kámen na stavbu hráze se bral z lomu u jejího severovýchodního konce. Po ukončení těžby v roce 1958 se jáma proměnila v mokřad a v roce 1992 byla vyhlášena přírodní památkou. Dnes je to jedna z mála lokalit v okolí s populací čolka velkého a s téměř dvěma desítkami druhů vážek. Leží na katastru Žermanic a spravuje ji Moravskoslezský kraj. Podrobnosti přináší článek o Žermanickém lomu.
Časté dotazy
Kde leží hráz Žermanické přehrady?
Na katastru obce Žermanice; samotná vodní plocha už patří Lučině, Dolním Domaslavicím a Soběšovicím.
Jak je hráz vysoká?
Podle Povodí Odry 32 metrů a 502 metrů dlouhá v koruně; obecní web uvádí odlišných 38 a 314 metrů.
Kdy byla přehrada postavena?
Stavba začala v březnu 1951, trvalý provoz byl zahájen v roce 1957 a napouštění skončilo v roce 1958.
Dá se po hrázi projít?
Ano, přes korunu vede modrá turistická značka a cyklotrasa 6005.
Proč se do přehrady převádí voda z Morávky?
Protože Lučina sama nestačila pokrýt odběry průmyslu; převod byl dokončen v roce 1959.
Je pod hrází elektrárna?
Ano, malá vodní elektrárna Povodí Odry o výkonu 140 kW, od roku 2024 v renovaci.
Kam dál
Obec kolem hráze představuje průvodce Žermanicemi, historii stavby článek o stavbě Žermanické přehrady.
Aktualizováno: 12. 9. 2026
Zdroje: Povodí Odry, s. p., stránka vodního díla Žermanice a Atlas toků (Lučina); obec Žermanice, web obeczermanice.cz (Historie obce); Vodárenství.cz, renovace malé vodní elektrárny (únor 2024); Státní plavební správa, Kde lze plout; KHS Moravskoslezského kraje, koupací místa VN Žermanice; Moravskoslezský kraj, EVL Žermanický lom. Ověřeno 12. 9. 2026.
