Domaslavice založil ve druhé polovině 13. století slovanský rod Domaslaviců, který obci dal i jméno. Poprvé jsou zmíněny v roce 1305 a Horní Domaslavice se staly samostatnou obcí v roce 1864. V roce 1938 procházela obcí na několik měsíců státní hranice.
Hlavní data
| Rok | Událost |
|---|---|
| 2. polovina 13. století | založení obce rodem Domaslaviců |
| 1223 | podle Informátoru obce zmínka o osadě při sporu o hranice olomouckého a vratislavského biskupství |
| 1305 | první doložená písemná zmínka o obou Domaslavicích |
| 1485 | Smil z Domaslavic, pravděpodobný držitel tvrze |
| 1654 | první doložený farář, podle tradice i zámecká kaple |
| 1739 až 1745 | stavba zděného farního kostela sv. Jakuba |
| 1782 | přestavba sídla na zámek |
| 1850 až 1864 | Horní a Dolní Domaslavice tvoří jednu obec |
| 1864 | Horní Domaslavice samostatnou obcí |
| 1909 | otevřena dvoutřídní škola se 106 žáky |
| 1926 | založen hasičský sbor |
| 8. října 1938 | pravý břeh Lučiny anektován Polskem |
| 1964 | zbořen zámek |
| 1996 | obec získala prapor a znak |
| 2008 | uzavřena základní i mateřská škola |
| 2012 | znovuotevřena mateřská škola |
Centrum duchovního života kraje
Obec o sobě píše, že v minulosti zastávala úlohu centra duchovního života regionu. Sídlí tu farnost, která dnes spravuje pět obcí, a její seznam farářů sahá do roku 1654. Farní kostel svatého Jakuba Staršího je od roku 1999 kulturní památkou.
Nejznámějším farářem byl Jan Ježíšek, který kostel po požáru v roce 1892 obnovil, vyšlechtil brambory „ježiščoky“ a jemuž Petr Bezruč věnoval báseň Domaslovice. Jeho profil najdete na stránce Jana Ježíška.
Zámek a jeho majitelé
Horní Domaslavice patřily po staletí k šlechtickému statku se zámkem nad řekou Lučinou. Mezi majiteli se vystřídali Tlukové z Tošanovic, belgický rod Saint Genois, Harrasovští, Grohmannové i hazardní baron Mattencloit. Zámek chátral po válce a v roce 1964 byl zbořen; zůstala jen kaple a jeden pilíř. Příběh má profil zámku Horní Domaslavice.
Hranice v obci v roce 1938
Po Mnichovu byla 8. října 1938 část obce anektována Polskem. Hranici tvořila řeka Lučina a pravý břeh připadl Polsku, přestože obyvatelstvo bylo většinově české. V zámku byli ubytováni polští vojáci.
Listopad 1938: návrat 107 domů
Obecní kronika, kterou Informátor obce otiskuje po částech, zachytila zábor podrobně. Obec byla zabrána v sobotu 8. října 1938, v zámku a na Podlesí byli polští vojáci. 22. října polské vojsko odešlo z Podlesí za řeku. 16. listopadu 1938 obec získala zpět 107 čísel popisných ze 190 a zhruba 283 z 520 hektarů.
Obyvatelé tehdy rozhodli, že obec zůstane samostatná a ponechá si původní jméno. O rok později, 15. března 1939, prošlo obcí německé vojsko až k Lučině, tehdejší hranici s Polskem.
Z kroniky: od Činčaly po elektrifikaci
| Rok | Zápis |
|---|---|
| 1926 | starostou se stává Pavel Činčala, obec vede do roku 1938 |
| 1933/1934 | školu navštěvuje 104 žáků, řídícím učitelem je Dominik Sojka |
| 1936 | obec má 188 domovních čísel; hasiči slaví deset let |
| 21. 7. 1938 | starostou je zvolen Antonín Mec, domkář z č.p. 50 |
| 27. 3. 1945 | při bombardování zahynuly dvě ženy z obce |
| 4. 5. 1945 | osvobození obce, v pátek kolem 17. hodiny |
| 11. 11. 1945 | posvěceny tři nové zvony od firmy Sýkora |
| 1946 | obec má na konci roku 860 obyvatel; 1. září vzniká mateřská škola s 18 dětmi |
| 21. 7. 1947 | kolaudace elektrifikace obce; Podlesí mělo proud už od roku 1940 |
Kroniky z let 1932 až 1945 a 1946 až 1978 jsou uložené v Zemském archivu v Opavě a jsou digitalizované, novější kroniky vede obecní úřad. Dnešní kronikářkou je Ivana Kendziorová. V roce 2025 si obec připomněla 720 let od první písemné zmínky. Jak se od té doby měnil počet obyvatel, ukazuje článek o obyvatelích Horních Domaslavic.
Slezská zástavba a znak
Obec si podle vlastního popisu dodnes zachovala typický ráz slezské rozptýlené zástavby, tedy bez sevřené návsi, s domy roztroušenými po krajině. Obec leží na historickém území Těšínského Slezska.
Od roku 1996 má obec prapor a znak. Od 27. září 1999 je členem Mikroregionu Žermanické a Těrlické přehrady, od 13. října 1999 Svazu měst a obcí a přes mikroregion i MAS Pobeskydí.
Obec v číslech
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Počet obyvatel | 1 092 podle obecního webu |
| Katastrální výměra | 505 hektarů |
| Nadmořská výška | 320 metrů |
| Rok založení podle obce | 1305 |
Obecní web uvádí na jednom místě 1 092 obyvatel, v úvodním textu ale „okolo 800″. Starší údaj v textu zřejmě nebyl aktualizován; Wikipedie uvádí přibližně 1 100 obyvatel, což odpovídá vyššímu číslu.
Časté dotazy
Kdy se obec vrátila z polského záboru?
16. listopadu 1938 obec získala zpět 107 čísel popisných ze 190 a zhruba 283 z 520 hektarů. Zabrána byla 8. října 1938.
Kdy jsou Horní Domaslavice poprvé zmíněny?
V roce 1305. Obec založil ve druhé polovině 13. století rod Domaslaviců.
Odkud má obec jméno?
Od slovanského rodu Domaslaviců, který ji založil.
Kdy se Horní Domaslavice osamostatnily?
V roce 1864 se staly samostatnou politickou obcí.
Patřila obec k Polsku?
Část ano. 8. října 1938 připadl Polsku pravý břeh řeky Lučiny.
Od kdy má obec znak?
Od roku 1996, spolu s praporem.
Kolik má obec obyvatel?
Podle obecního webu 1 092, podle Wikipedie přibližně 1 100.
Kam dál
Pamětihodnosti obce spojuje naučná stezka Horní Domaslavice. Celou obec shrnuje průvodce Horními Domaslavicemi.
Aktualizováno: 11. 9. 2026
Zdroje: Wikipedie, hesla Horní Domaslavice (založení rodem Domaslaviců, první zmínka 1305, samostatnost 1864, Těšínské Slezsko, počet obyvatel), Horní Domaslavice (zámek) (majitelé, anexe 8. 10. 1938, demolice 1964), Jan Ježíšek a Kostel svatého Jakuba Staršího; oficiální stránky obce Horní Domaslavice, stránky Obec (duchovní centrum regionu, slezská rozptýlená zástavba, prapor a znak 1996, členství v mikroregionu a svazech s daty, počet obyvatel okolo 800), Na obec (1 092 obyvatel, výměra, nadmořská výška, rok založení), Mateřská škola a SDH; Římskokatolická farnost Domaslavice (seznam správců od roku 1654); Informátor obce 2/2024 až 4/2026, výpisy z obecní kroniky let 1934 až 1947 (starostové, škola, zábor a návrat 1938, válka, osvobození, zvony, mateřská škola, elektrifikace), 3/2026 (zmínka 1223, obec 1850 až 1864), 1/2026 (uložení kronik, kronikářka), 1/2025 (720 let). Ověřeno 11. 9. 2026.
