Dolní Domaslavice jsou starou obcí na Těšínsku: poprvé je zmiňuje soupis biskupských desátků z roku 1305, spolu s Horními Domaslavicemi. Obcí vedla Solná stezka z Polska na Moravu. Po staletí patřila k malému panství s vlastním dvorem a zámkem, v roce 1938 ji rozdělila polská okupace a v 50. letech Žermanická přehrada, která zatopila celé centrum. V roce 2025 obec oslavila 720 let od první písemné zmínky.
Historie v datech
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1305 | první písemná zmínka v soupisu biskupských desátků |
| 1604 | první zmínka o Volovci; Dolní Domaslavice prodány Adamu Sczypianovi |
| 25. 3. 1654 | kostel odebrán evangelíkům, začátek rekatolizace |
| 1804 | Jiří Janušovský z Vyšehradu staví zámek |
| 1848 až 1856 | zrušení roboty, v obci definitivně až 1856 |
| 21. 6. 1864 | Horní Domaslavice se oddělují jako samostatná obec |
| 1908 | vznik hasičského sboru |
| 1926 | obec se oficiálně jmenuje Dolní Domaslavice místo Domaslovice |
| 7. 10. 1938 | polská okupace pravého břehu Lučiny |
| 1. 9. 1939 | německá okupace |
| 3. 5. 1945 | osvobození, první sovětské hlídky od Soběšovic |
| 1951 až 1958 | stavba Žermanické přehrady, zánik centra obce |
| 1980 až 1990 | obec začleněna pod středisko Lučina |
| 1. 3. 1990 | po referendu opět samostatná obec |
| 1996 a 1997 | schválen a předán znak a prapor obce |
| 2025 | 720 let od první zmínky, nová mateřská škola |
Panství a jeho majitelé
Obec patřila původně těšínským knížatům, později se stala samostatným malým panstvím. Majitelé se často střídali: Palgřímové, podle nichž se části obce dodnes říká Francovice, baron Saint Genois, rytíři Harasovští a pak dlouho rytíři Janušovští z Vyšehradu. Po nich přišli měšťanští podnikatelé, kupec František Knězek z Nového Jičína a další. Poslední majitel panství ho rozparceloval a zbytkový statek od roku 1912 držel Jan Slanina. Volovec byl do roku 1848 samostatnou obcí pod domaslavickým panstvím.
Robota, rybníky a panské pivo
Robota formálně skončila v roce 1848, v obci ale ustala až roku 1856 po selských bouřích, ve kterých vedli lid z Volovce Novák a Brunclík. Za roboty byla obec posetá rybníky zvanými stavy; velká povodeň v roce 1838 protrhla hráze kolem Lučiny. Poddaní museli kupovat panské ryby i nekvalitní panské pivo z domaslavického pivovaru, jinak platili pokutu. Panský lihovar pálil líh z brambor a kukuřice a vozil ho do Těšína.
Válka a okupace
V první světové válce padlo z obce 18 mužů a z kostela byly zabaveny zvony. 7. října 1938 obsadili Poláci část obce na pravém břehu Lučiny; z 989 obyvatel zůstalo na české straně jen 350. Rodiče odmítali posílat děti do polské školy, demonstraci asi tisíce lidí za české školy rozehnalo vojsko. Od září 1939 následovala německá okupace, během níž byly obě Domaslavice spojeny do jedné obce. Osvobození přišlo 3. května 1945.
Přehrada a nový začátek
Stavba Žermanické přehrady v letech 1951 až 1958 obec rozdělila podruhé. Západní část spolu s Kocurovicemi a částí Soběšovic vytvořila novou obec Lučinu, k Dolním Domaslavicím naopak přibyly Zavadovice. Voda pohltila silnici i celé centrum s hasičárnou, obchody, hospodami, pekárnou a zámkem. Zbytek obce si občanskou vybavenost postavil znovu svépomocí; podrobně to popisuje článek o stavbě přehrady a zatopeném centru.
Integrace a samostatnost
Od 1. července 1980 byla obec i přes nesouhlas občanů začleněna spolu se Soběšovicemi a Žermanicemi pod středisko Lučina. Po listopadu 1989 se osamostatnila, 1. března 1990 po referendu. Prvním starostou po svobodných volbách byl Vratislav Skulina, který v roce 1992 tragicky zahynul. V 90. letech obec zavedla plyn, od roku 1996 vydává Měsíčník a v letech 2002 a 2003 zrekonstruovala školu.
Starostové po roce 1990
| Období | Starosta |
|---|---|
| 1990 až 1992 | Vratislav Skulina |
| 1992 až 1994 | Pavel Postůvka |
| 1994 až 1995 | Ing. Jan Literák |
| 1995 až 2000 | Eduard Fikoczek |
| 2000 až 2002 | Milan Veverka |
| od 2002 | Ing. Petr Chroboček |
| dnes | Mgr. Dalibor Dudek |
Přehled vychází z obecní stránky Významná data, která končí rokem 2003; současného starostu uvádí web obce.
Znak a prapor
Znak schválil podvýbor pro heraldiku Poslanecké sněmovny 5. prosince 1996, obci byl předán 31. ledna 1997. Na modro-stříbrně děleném štítu jsou křížem přeložená stříbrná sekera bradatice se zlatým toporem a zlatý cep, dole dvě modrá břevna. Prapor tvoří šest vodorovných pruhů. Historická pečeť Volovce z 19. století nesla jedli se snopem a pluhem.
Časté dotazy
Kdy obec obsadili Poláci?
7. října 1938 obsadilo polské vojsko část obce na pravém břehu Lučiny.
Kdy je první zmínka o Dolních Domaslavicích?
V roce 1305 v soupisu biskupských desátků, společně s Horními Domaslavicemi.
Kdy se oddělily Horní Domaslavice?
21. června 1864 jako samostatná místní obec.
Jak přehrada změnila obec?
Zatopila celé centrum a západní část obce s Kocurovicemi se stala součástí nové obce Lučina.
Co je ve znaku obce?
Sekera bradatice a cep na modro-stříbrném štítu, dole dvě modrá břevna.
Od kdy je obec znovu samostatná?
Od 1. března 1990, po deseti letech pod střediskem Lučina.
Kam dál
Zaniklý zámek popisuje článek o zámku v Dolních Domaslavicích, místní legendy pověsti z Dolních Domaslavic a osobnosti rodáci z Dolních Domaslavic. Historii sousední obce shrnuje článek o historii Horních Domaslavic.
Aktualizováno: 11. 9. 2026
Zdroje: obec Dolní Domaslavice, stránky Pohledy do historie obce, Významná data, Poloha, reliéf a symboly a O obci; Měsíčník obce, červen 2025 (oslavy 720 let). Ověřeno 11. 9. 2026.
